Už nebudu radit začátečníkům, předávám štafetu
Každý nějak začínal. Já taky, on taky, ty taky. První věc co se každý začátečník musí naučit, je hledat řešení problému. Otevřu Google, zkopíruju chybovou hlášku, když nic nenajdu ořezávám o názvy souborů, čísla řádek, jména tříd a funkci (pokud jsem je psal já). Nic jsem nenašel a jsem v koncích? Jdu se někam zeptat.
Na diskuzních fórech je kouzelné, že se učí nejenom tazatel, ale i ten, co mu odpovídá. Když jsem začal s PHP, tak jsem velice brzy začal otázky nejenom pokládat, ale na ně i odpovídat. Člověk je sice úplnej nýmad, ale dostane se tím k řešení problémů, na které sám nenarazil a navíc tím někomu pomůže.
Po čase si člověk uvědomí, že odpovidá pořád na ty stejné otázky, ale problém je to až v momentě, když žačne být na tazatele arogantní. Je to totiž strašně frustrující, psát pořád to stejné, nebo hledat svoje již napsané příspěvky, protože tazatel hledat neumí, nebo neví co má hledat. Jednou mi to takhle trvalo několik týdnu, než se dostavila sebereflexe. Je mi líto těch uražených začátečníků, na které jsem byl hnusný a ani jsem si to sám neuvědomil.
Abych se dostal k tomu podstatnému, budu od teď přepokládat, že pokud někomu poradím, má morální povinnost odpovědět na stejný dotaz, když ho někde zahlédne. Já už na některé otázky odpovídat nemůžu, nemám vždy dost silnou vůli odpovědět zdvořile.
Autor: Filip Procházka