Překlad článku: Why programmers work at night

Překládám tento článek hlavně kvůli svým blízkým. Třeba i dalším programátorům poslouží podobně :)

Pokud vás bude nějaká fráze štvát, můžete mi napsat, jak ji přeložit lépe :)

Zdroj: swizec.com

Proč programátoři pracují v noci

Oblíbená fráze říká, že programátoři jsou stroje, které mění kofein ve zdrojový kód.

A opravdu, zeptejte se náhodného programátora, kdy se mu pracuje nejlépe a nejspíše vám odpoví, že hodně pozdě v noci. Nekteří dříve, někteří později. Někteří vstávají už ve 4 ráno a snaží se pracovat před tím, než začne každodenní frmol, nebo naopak jdou spát až ve 4 ráno.

Tyhle manévry dělají kvůli tomu, aby se vyhli rozptýlení. Ale vždyť by se daly jednoduše zamknout dveře. Co je tak super na tom pracovat v noci?

Napadají mně tři důvody: “rozvrh kreativců”, “ospalý mozek” a zářící obrazovka.

Rozvrh kreativců

Paul Graham napsal o rozvrhu kreativců v roce 2009 - jde o to, že jsou jakési dva typy časových rozvrhů. Tradiční rozvrh “vedoucího”((nebo managera)), kde den je rozdělen do hodinových úseků práce a minutových (maximálně hodinových) úseků vyrušování.

A naproti tomu existuje něco, co Paul nazývá rozvrh kreativců - časový rozvrh těch z nás, kteří něco vytváří. Práce na velkých abstraktních systémech vyžaduje pojmutí celého úkolu do mysli - někdo tohle kdysi přirovnal ke stavění domu z drahého křišťálového skla, jakmile vás někdo rozptýlí, celé se to začne řítit k zemi a rozbíjet na tisíce kousků.

Tohle je důvod, proč programátoři tak strašně nesnáší, když je vyrušíte.

Vzhledem k této obrovské investici psychických sil, prostě nemůžeme začít pracovat, dokud si nebudeme jistí, že budeme mít několik hodin klidu, kdy nás nebude nikdo rušit. Prostě to nestojí za to, vytvářet v hlavě celý abstraktní model problému, když ho někdo za půl hodiny celý zboří.

I pokud si promluvíte s podnikateli, tak vám spousta z nich řekne, že přes den prostě nic neudělají. Neustálé vyrušování, “důležité” záležitosti a odpovídání na emaily jim to prostě neumožní. Takže nejvíc té opravdové práce udělají právě v noci, když všichni ostatní spí.

Ospalý mozek

Ale i programátoři potřebují spát. Nejsme žádná rasa super lidí, také se cítíme bdělejší během dne.

Proč tedy provádíme naši psychicky nejnáročnější práci, když mozek chce spát, a ty jednodušší úkoly, když naše myšlení je nejostřejší a nejjasnější?

Protože když jsme unavení, jsme lepší programátoři.

Podobně jako u balmerovy křivky, únava nám pomáhá lépe se soustředit, protože když je náš mozek unavený, tak se prostě musí soustředit! Nemáme pak přebytečnou mozkovou kapacitu, abychom si mohli dovolit ztratit koncentraci.

Připadá mi, že nejméně práce udělám, když vypiji příliš “mnoho čaje”((asi myslel kávu;)?)), nebo si dám energetický nápoj ve špatný moment. Jsem pak hyperaktivní a v jedné sekundě kontroluji Twitter, v další se dívám na Hacker News a jsem prostě příliš roztěkaný…

Jeden by řekl, že se mi bude lépe pracovat - tolik energie, nekonečné množství energie nastřelené hlavy. Ale místo toho házím sám sobě klacky pod nohy, protože se nedokáži soustředit déle než 2 vteřiny.

Naproti tomu, když jsem trošku unavený, prostě si sednu na zadek a programuju. S jemně unavenou hlavou můžu programovat hodiny a hodiny bez jedinné myšlenky na Twitter nebo Facebook. Je to jako by internet přestal existovat.

Věřím tomu, že to tak má naprostá většina programátorů. Máme prostě přiliš kapacity na 80% úkolů, které máme udělat - upřímně, napsat tamten šťavnatý algoritmus vyžaduje asi 10x méně kódu, než vytvořit kolem něj prostředí, ve kterém poběží. I když vytváříte nejpokročilejší strojové učení (nebo tak něco) co si umíte představit, hromada práce je jenom obyčejné čištění dat a prezentování výsledků nějakým přehledným způsobem.

A když váš mozek nepracuje na plnou kapacitu, hledá něco, čím by se zabavil. Být unavený nám pomáhá zhloupnout dost na to, aby nás současný úkol dostatečně zabavil.

Zářící obrazovka

To poslední je docela jednoduché. Žmourejte v noci na jasný zdroj světla a váš spánkový cyklus se začne posouvat. Zapomenete, že máte být unavení až než jsou 3 ráno. Potom se vzbudíte v 11 dopoledne a když se blíží večer, tak prostě nejste unavení, vždyť jste vstávali až v 11!

Časté opakování předchozího postupu vás může doslova přesunout do jiné časové zóny. Co je zajímavé, tak že jakmile se ustálíte na chození do postele mezi třetí a čtvrtou ráno, nemáte tendenci dále ten posun zvětšovat.

Nebo možná to jsou jen nějaké bilogické budíky, které nás vždy budí, protože společnost se nám snaží vnutit, že jsme odporní flákači, když snídáme ve 2 odpoledne.

Závěr

Programátoři pracují v noci, protože pak nemají časově ohraničené, kdy musí přestat pracovat, což vytváří více uvolněný přístup k úkolu, mozek se nesnaží hledat rozptýlení a jasný monitor vás drží vzhůru.